Menu

Digitální terapie afázie: co ukazují největší klinické studie

Ještě před několika lety si odborníci kladli jednoduchou otázku: může mobilní aplikace nebo počítač skutečně pomoci člověku znovu mluvit po cévní mozkové příhodě? Dnes už díky velkým klinickým studiím z Velké Británie a Španělska víme, že dobře navržená digitální terapie dokáže významně rozšířit možnosti rehabilitace řeči. Zároveň ale tyto studie ukázaly i její limity a odhalily něco možná ještě důležitějšího – co samotná technologie zatím neumí.

Mozek potřebuje tisíce opakování, ne stovky

Lidský mozek má úžasnou schopnost měnit se. Tento proces označujeme jako neuroplasticitu. Po cévní mozkové příhodě (dále CMP) se mozek snaží vytvářet nová spojení a hledat jiné cesty, jak převzít funkce poškozených oblastí. Aby se to mohlo podařit, potřebuje především dvě věci – čas a opakování. A to hodně opakování. Ne stovky, často až tisíce opakování.

Právě zde naráží běžná logopedická péče na své limity.

Logopedická terapie je nenahraditelná. Ve většině případů ale pacient dochází na terapii jednou týdně nebo jednou za čtrnáct dní. V případě pobytu v rehabilitačním centru několikrát týdně. To ale stále nestačí k tomu, aby mozek mohl naplno využít svůj potenciál pro obnovu řeči.

278 pacientů a šest měsíců výzkumu. Výsledky překvapily

V roce 2019 publikoval časopis The Lancet Neurology výsledky studie Big CACTUS, která dodnes představuje jednu z nejkvalitnějších klinických studií zaměřených na digitální terapii afázie. Do studie bylo zařazeno 278 pacientů z 21 logopedických pracovišť ve Velké Británii. Pacienti byli po CMP od 4 měsíců až po 36 let, což samo o sobě vyvrací představu, že po několika letech už rehabilitace řeči nemá smysl.

Každý pacient využíval počítačový software pro trénink slovní zásoby. Během šesti měsíců odcvičil v průměru 28 hodin. Pro srovnání – běžná logopedická péče představovala přibližně 3,8 hodiny za stejné období. 

Výsledek?

Pacienti po intenzivní digitální péči v kombinaci s běžnou logopedickou terapií dosáhli přibližně o 16 % lepšího vybavování trénovaných slov, než kontrolní skupiny s běžnou logopedickou terapií. 

Pacienti se naučili slova. V běžném životě je ale nepoužívali

Paradoxně nejzajímavějším výsledkem celé studie nebylo to, co se podařilo. Ale to, co se nepodařilo. Přestože pacienti po intenzitní digitální terapii v kombinaci s logopedickou péčí dokázali mnohem lépe vybavovat trénovaná slova, jejich běžná komunikace se významně nezlepšila. 

Představte si, že se při cvičení bez váhání naučíte říct slovo hrnek. Druhý den u snídaně ale slovo znovu nenajdete. 

Proč?

Mozek se sice naučil správnou odpověď, neměl ale dostatek příležitostí využívat nově naučená slova ve větách nebo každodenních situacích. Odborně se tomuto problému říká generalizace – tedy schopnost přenést to, co jsme se naučili při terapii, do běžného života. A právě generalizaci označili autoři studie za jednu z největších výzev moderní rehabilitace afázie.

Pomůže digitální terapie i krátce po mrtvici?

Zatímco Big CACTUS sledovala především pacienty s chronickou afázií, španělští vědci z nemocnice Virgen Macarena v Seville chtěli zjistit, zda může tablet s logopedickými aplikacemi pomoci pacientům s afázií již v akutní fázi po CMP.

Během prvních 7 dnů po CMP, kdy je mozek nejvíce citlivý na obnovu funkcí, pacienti dostali tablet s komunikačním nástrojem umožňujícím vyjadřovat základní potřeby a trénovat řeč. Pacienti s tabletem cvičili po dobu 30 dnů pod dohledem zdravotnického personálu. 

Výsledky byly zajímavé.

Pacienti, kteří kromě běžné logopedické terapie využívali také digitální pomůcky, dosáhli většího zlepšení než pacienti léčení pouze standardní rehabilitací. Rozdíly byly patrné již po jednom měsíci. Čím více pacient cvičil, tím lepší byly výsledky. Autoři zdůrazňují, že tablet nemá nahradit logopedickou terapii. Má ji doplnit, umožnit častější procvičování a usnadnit komunikaci mezi jednotlivými terapeutickými sezeními.

Co si z výzkumu odnést?

Dosavadní výzkumy ukazují, že budoucnost rehabilitace afázie nespočívá ve volbě mezi logopedem a digitální aplikací. Nejlepších výsledků dosahuje jejich kombinace. Zatímco aplikace umožní stovky až tisíce opakování, logoped pomáhá přenést nově získané dovednosti do skutečné komunikace. Právě tímto směrem se ubírá i další vývoj AfaSlovníku – propojit intenzivní domácí trénink s úlohami, které podporují používání řeči v běžném životě.